Tak jo, pokud jste se přihlásily na srázek, domluva se bude konat ve středu 17.12. v 16:00 jako obvykle na Krystiině chatu :D.
Adié, zlatíčka! ^w^

PNChSR - Pravidlo č. 6, Když si uvědomíte, že upíra ve skrytu duše respektujete, neděste se. Je to normální reakce vašeho těla a mozku.

13. dubna 2014 v 19:16 | Roxanne I. Flamytail |  Návod

Ahojky, dneska nemám na okecávání moc náladu. Stáhla jsem si tunu písniček a musím si je všechny poslechnout ^^. Tak tedy pěkné počteníčko!

Rox


(výraz jisté osoby v této kapitole)


"Mechaová?" zeptal se mě opatrně jeden ze spolužáků, když jsme byli po vyučování na školním dvoře.
"Hm?" vzhlédla jsem od coly, kterou jsem si právě dopřávala.
"To je tvoje máma, co támhle stojí a v ruce drží plakát s nápisem Ikaru Mecha?"
Vdechla jsem colu a pořádně se zakuckala. Reiji mě ihned začal mlátit po zádech a dvojčata s Tsubasou jenom se zájmem přihlíželi.
"C-cože?" vykuckala jsem, když jsem se přestala dusit a rozhlédla se kolem. Dixie stála přesně na opačné straně dvora a v ruce držela bílou čtvrtku s mým jménem.
"Co to má u všech všudy znamenat?!" rozkřikla jsem se. "To je nehorázné, přímo pobuřující!"
"Ikaru, přestaň mluvit jako ňouma," povzdychl si Dan.
"Kdyžtak řekni 'Tak to je v řiti', nebo něco podobnýho," poradil mi Reiki.
Tsubasa vedle mě ztuhl tak, že začal připomínat sochu.
"Co blbneš?" zeptala jsem se ho.
"Snažím se co nejvíc připomínat sloup." Otřásl se. "Řekni mi, že pod tím kabátem nemá schovanou sekeru, prosím!"
"To ti nemůžu zajistit," zamumlala jsem, zvedla se z lavičky a vykročila směrem k Shiraisce.
"Čau, skřete," pozdravila mě, ale neznělo to už tak nepřátelsky.
"Nazdar, blondýnko," odpověděla jsem stejným tónem.
"Sláva nazdar Mercedes, Mercedes," prozpěvoval si Reiji a schytal za to propálení laserovým pohledem.
"Co tady děláš?" zeptal se naprosto nenápadně Dan.
"Doji mě poslal, abych vás vyzvedla," pokrčila rameny Shiraiska.
"A pak nemáme být paranoidní."
"Já o to nestála, takže zavři zobáček."
Chvilku jsme šli mlčky, když najednou Dix promluvila směrem ke klukům."Hele lidi, co kdybyste šli napřed?"
"Klidně," zamumlal rychle Reiji a bleskově se s dvojčaty po anglicku vypařili.
"Zrádci," zamumlala jsem.
"Jak bylo v ústavu?" zeptala se Dix. "Brr. Jsem jenom ráda, že už nemusím chodit do školy."
"Neodporuji tvrzení, že by vám to prospělo , ale dneska to bylo celkem fajn, máme novýho spolužáka," pokrčila jsem rameny. Dixie se zahleděla někam za mojí hlavu a nadzvedla obočí. "Aha. Myslíš toho špiónskýho podrazáka Otoriho?"
"Co?" zamrkala jsem.
"Ty snad nevíš, že pracuje pro WBBA? Pravděpodobně ho sem nasadili kvůli tobě." Dixie si povzdechla. "Měla bych ho zneškodnit dřív, než stačí způsobit nějakou škodu." V očích jí zasvítila vražedná světýlka.
"S tím si poradím sama," odfrkla jsem si. Líbilo se mi, že se mě pro jednou nesnaží ztrapnit/ublížit mi. "Nevypadá, že by byl nějak moc silnej."
"To fakt nevypadá, ale ve skutečnosti je to bestie," podotkla Dix. "Jednou jsem s ním zápasila. Dost jsem ho podcenila, takže mi pak pěkně trapně nakopal zadek."
"Takže bude dost silnej," zamumlal jsem si sama pro sebe.
"Díky za kompliment," zasmála se Dix. Pak se zarazila. "Hele, uvědomuješ si, že tohle je náš první rozhovor, kdy jsem to nechtěla vyškrábat oči z důlků?"
"Měly bychom to zapsat do kroniky," pokývala jsem hlavou. "Dixie a Ikaru, nejlepší kámošky navždy!"
"Zase to nepřeháněj, skřete," zabrzdila mě Dix.
"Jo, jasně," uchichtla jsem se. "Co takhle… vzájemný přežití? Symbióza prvního stupně, pak to případně zvýšíme na jedna a půl."
"To zní fajn, i když je to ta nejdivnější věc, kterou jsi kdy řekla," odfrkla-pousmála se Dix. "Sice tě pořád nesnáším, ale nemusíme kvůli tomu dělat hlavu tvýmu papá."
"Jo, taťka toho má v poslední době trochu moc."
"To bych řekla. Haganovci budou mít brzo tu jejich slavnost duh, lentilek a růžovejch jednorožců, takže toho má až nad hlavu." Dix si povzdechla. "Víš, že je to vlastně jedinej člověk, kterej mě kdy měl aspoň trochu rád?"
"Ale… vždyť jsi měla i tu tvojí čivavu-"
"Čivava? Je vidět, že jste s Dojim jedný krve. Ale ne," zahleděla se někam do dáli. "Hirokiho do toho nepočítám. Vlastně jsem byla dost mrcha, když jsem byla mladší," dodala po chvilce.
"A teď už jsi stará? Nic proti, ale to si dost dokážu představit."
Ironicky se ušklíbla. "Přece jen jsi skřet, že jo?"
"To se dá s jistotou posoudit jen, jestli ty řekneš, že jsi blondýna," usmála jsem se. Bylo to zvláštní, ale v tomhle nadávání nebyla kupodivu žádná nevraživost.
"Hej, kdo ti dovolil, že mi můžeš tykat?"
"Vzájemné přežití vyžaduje tykání."
"Takovou blbost jsem ještě v životě neslyšela. Teda," zarazila se, "kromě Hirokiho 'Vezmeš si mě?'."
"Já bych řekla, že ta největší blbost byla 'Jasně, s radostí,'" neodpustila jsem si trochu hnidopišení.
"Náhodou, bylo to dost romantický…"
Povzdechla jsem si. "Já bych taky jednou chtěla potkat někoho, kdo mě bude mít rád."
"Och. A růžovej deníček s titěrným zámečkem si nepíšeš?"
"Promiň, moc jsem se zanořila do jezírka sentimentu."
Chvilku jsme jen tak šly a já kopala do kamínků.
"Žijou tady někde ježci?" zeptala se najednou Dix.
"Nevím. Proč?"
Shiraiska se pousmála. "Jednou jsem se po hubě zřítila do křoví mezi rodinku nasranejch ježečků a od tý doby mě maj tyhle zvířátka vyhlídnutý."
"Já mám teda Willie vycvičenou jenom na lov Haganů."
Dixie překvapeně zamrkala. "Tak to bych chtěla někdy vidět."
"Já taky. Jen tak mimochodem," nakousla jsem téma, "proč mi říkáš skřet?"
To už se Dixie usmála na celou pusu. "Trochu mi připomínáš tu zrůdičku z Gumídků… víš kterej, ten mrňavej, co mluví tou divnou fistulí…"
"Jo," odpověděla jsem, bez jakéhokoli nadšení.
Naštěstí jsme si už povídat nemusely, protože jsme dorazily k Nebule.
"Musím jít se psem," uvědomila jsem si najednou a rozeběhla se do budovy. "Nechť tě mor provází!"
"Nechť jsou růžový jednorožci jsou tvojí věrnou oporou!" odpověděla Dix.
S tím jsem se rozeběhla do Nebuly.

"Kde jste byli?!" zaburácela Tenshi, když doslova vykopla dveře od klubovny. "S Ryugou jsme na vás půl hodiny čekali před školou a pak jsme jako páreček idiotů projeli celý město, jak jsme vás hledali!!!!"
Něco Tategamiové musím přiznat: hlasivky má skoro stejně silné jako Dixie.
"No, my-" zakoktala jsem se, skrčená v křesle.
"Takže my dva jako dva kreténi prohledáváme celý město a vy tady sedíte na [zadku] a žerete brambůrky!!!"
"Dixie nás po škole vyzvedla," zakňoural Reiji, který se krčil u pohovky.
"Tušíte, jakej jsme o vás měli strach?! Měli ste aspoň zavolat, dát nám nějakou zprávu, že nejste mrtvý, nebo že vás právě neprodávaj do otroctví v Afgánistánu!!!!"
"Tenshi, už se uklidni," povzdechl si Ryuga. "Jsou to prostě pitomci."
Tenshi si dlouze oddechla a položila si ruku a horní stranu obličeje. "Od čeho máte mobil, ptám se vás? A tu šedou hmotu v hlavách?"
Jo, to je celá Tategamiovka. Když je v nesnázích, básní.
"Promiň," zakňučel Reiki, který se se svým dvojčetem snažil nacpat pod gauč. "Nás to nenapadlo."
"No nic," odfrkla si Tenshi, sedla si do křesla a otevřela si plechovku coly. "Podáte mi někdo křupku?"
"A slaný tyčinky by taky nebyly?" zeptal se s nadějí Ryuga. "Neměl jsem oběd."
"Jo, celej jsi ho vyklopil holubům."
"Nene! Byla to nehoda, říkám to už potřetí!"
"Ale holubi měli hostinu, to se musí uznat."
"Pokud chcete něco vědět," oznámila jsem důležitě, "Ikarovská Spolková Republika uzavřela mírovou dohodu s Dixiovskými Spojenými Státy."
"Fakt?" zeptal se Ryuga, zatímco si do pusy cpal všechno, co bylo na stole. "Pěkný."
"Nechápeš? Uzavřela jsem mír se svou Nemesis!"
"Jasně."
"To je jako… jako kdybys šel na pivo s Haganem!"
Ryuga pravděpodobně něco vdechnul, protože se začal dusit. "Já… nikdy!" vykuckal ze sebe, když se dávil.
"Práskněte ho někdo do zad, nechci, aby nám tady umřel," zavrčela jsem.
Po tom, co byl chirurgický zákrok proveden a rod Kishatu byl šťastně odvrácen od vymření na mě pan Lacosta vytřeštil oči. "Jsem celej žhavej do detailů, tak mluv!"
Když jsem vysvětlila veškeré podrobnosti, na chvilku zavládlo ticho.
"Takže Dixie se bojí ježků?" zeptala se najednou Tenshi.
Povzdechla jsem si. "Právě jsem uzavřela nejdůležitější obchod svého života a ty se staráš o zvířátka."
"Ježci jsou náhodou roztomilý!" bránila se Tenshi. "A ano, oceňuji tvé vratké spojenectví, ale… co uděláš, jestli tady zůstane na vždycky?"
"Noooo…" zamyslela jsem se, "to nevím. Asi jí předhodím Haganovcům a Otrimu."
Reiji si povzdechl. "Génius."
"Hej, co ode mě čekáš?" zeptala jsem se ho a rozhodila rukama. "Jsem sobec a sobci chtěj svoje rodiče jen pro sebe!"
"Jo, jsi jedinej člověk, co si nikdy nepřál sourozence," zamumlal Dan, který se soukal zpod pohovky.
"Nerada se dělím o zář reflektorů," odpověděla jsem s úsměvem.
"Takže tím chceš říct, že jsi připravena ji obětovat?" zeptal se Ryuga.
"Jo."
"Jsi hajzlík."
"Jo."
"A chováš se jako malej parchant."
"O tom už jsme mluvili; já prostě taková jsem a s tím bohužel nemůžeš nic udělat. Ale," uvědomila jsem si, "asi bych jí měla někoho najít."
"Ikaru, neříkej mi, že si chceš hrát na dohazovačku, prosím, neříkej to," zapřísahal mě Reiki.
"To jako hodláš chodit po Metal Bey City chodit s její fotkou a ptát se každýho aspoň trochu ucházejícího třicátníka, jestli by s ní nechtěl chodit?" pokoušela se můj plán pochopit Tenshi.
"Nebo rovnou hodláš uspořádat rande na slepo?" zaskřípal zubama Dan. "Protože ať uděláš cokoliv, bude to fakt hodně trapný."
"Ale no tak, zajímejte se taky trochu o charitu! Musíme pomáhat jiným v nouzi!" snažila jsem je přetáhnout na svou stranu.
"Ikaru, tohle nevyjde, jako většina tvých plánů," upozornila mě Tenshi.
"A navíc to bude světový fópa," dodal Reiji.
"A trapas," přidal se Reiki. Reiji si jen povzdechl. "Reiki, fópa je to samý, co trpas."
"Já tě jen zkoušel," usmálo se posměšně dvojče.
"Ale i tak, Ikaru, tohle udělat nemůžeš," zavrtěl hlavou Ryuga. "Už jenom proto, že ti to jako Dixiin kamarád nedovolím."
"Nech si ty hrdinský řeči, zníš jako dobrák," protočila panenky Tenshi. "Ale máš recht. Ikaru, tohle fakt udělat nemůžeš."
"A co mám teda dělat?" rozhodila jsem rukama. "Jakmile naváže nějak vztah s mým tátou, a to víc jak spjenectví, tak mě pošlou do internátu a zapomenou na mě!"
"Ikaru, to je blbost," setřel mě Ryuga. "Za prvý - to by tvůj táta nedovolil a za druhý - musel by se nejdřív prohrabat skrz hromadu našich mrtvol."
"Průšvih je," zamumlala Tenshi, "že Dix umí bejt pravěpodobně dost přesvědčivá…"
"No právě!" chytila jsem se stébla.
"… ale přes tvýho tátu by se fakt nedostala, to musíš uznat i ty sama."
"A navíc," vložil se do toho Reiji, "jsi nejspíš jedinej člověk, kterej mu brání v totálním šílenství a on to setsakra dobře ví. A ani není tak blbej, aby si sám pod sebou podřezal větev, jako tady Dan."
"To jsem pořád hrál blbýho!" bránil se zrzek. "A navíc; jak jinak si zajistíš dovolenou, než zlomenejma žebrama?"
"Tys pod sebou tu větev fakt podřezal?" zeptal se nevěřícně Ryuga.
Dan se na něj ublíženě zahleděl. "Samozřejmě! Patří to k mé práci idiota!"
"Kluci, soustřeďte se na problém," aplikovala Tenshi facepalm.
"No jo, promiň, Tategamiová," zamumlal Dan. "Rodinné drama, chápeme. Dallas."
"Neser, Ide," sjela jsem ho pohledem. "Tohle není Dallas ani omylem. My tu netěžíme ropu, ale plánujeme ovládnutí světa a masové vraždy, takže mi neříkej nic o Dallasu."
"Ale je to rodinný drama, táhnoucí se po celý roky," pokrčil rameny Reiki.
"Tohle. Není. Rodinný. Drama. Ale. Thriller. A. Akčňák. Je fakt tak těžký to pochopit?"
"A co kdybychom se všichni uklidnili?" vložil se do toho Ryuga. "Ještě ani pořádně nevíme, jestli se šéf s Dix do sebe zabouchnou, takže co kdybychom tyhlety debaty nechali až na potom?"
Nejistě jsem přikývla.
"Když myslíš."
Lacosta se zaksichtil. "A pro všechny z vás mám jednu novinku - Dnes je páááátéééék!"
Abyste tomu rozumněli, téměř každý pátek jsme pořádali promítání akčňáků na velkým plátně venku na vyvýššený terase s popcornem, sladkym všeho druhu a plápolajícím ohněm. Byl to něco jako náš důkaz, že nejsme tak úplně zlí a že ostatní nemají právo nás nazývat skrz naskrz zlouny. Taky jsme si tím tak nějak neoficiálně utvrzovali naše přátelství. A ano, vím, že zním jako Hagane, ale někdy se člověk jako dobrák chovat musí, nebo z toho zešílí.
"Jakej film máme na programu dneska?" zeptala se Tenshi.
"Něco vyberu," usmál se Reiki a naslepo šáhl do ohromné kartotréky dývídýček, která vysela na zdi.
"Matrix?"
"Ne, ten jsme vyděli předminulej tejden."
Reiki znovu vybral.
"Éééé… Mlčení Jehňátek?"
"Ani na to nemysli."
"… Iron Man?"
"Vyděli jsme ho minulej tejden."
"… Harry Potter?"
"To je pro Haganeho."
"… Indiana Jones a Křišťálová Lebka?
"Tak jóóóóó!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lea Lea | 14. dubna 2014 v 17:12 | Reagovat

Dobré jako vždy. :3 Někdy se sama pro sebe uchichtnu, to je můj vrchol smíchu. xD Je to bomba :3 Jen mi přijde trošku škoda že Dix a Ik se usmířily. xD

2 Krystý Krystý | Web | 14. dubna 2014 v 20:55 | Reagovat

Fantastické. Musím se u toho culit jako blbeček :D  Škoda, že se Dix a Ik usmířily...

3 Xanya Xanya | Web | 16. dubna 2014 v 12:28 | Reagovat

Myslím,že to usmíření se ještě vyvine jinak pokud se opravdu Ik pokusí Dix někoho dohodit. Nejspíš to totiž bude poslední rande v jeho životě. Ale víš co,try it,bude sranda :-D
Obětovat ji? Nic proti Ik,ale tohle se ti nepovede,na to znám blondcku moc dobře,takže good luck xD Předhotit Tsubímu a Haganovcům? To bych jim nepřála,stoprocentní cesta k šílenství.
Je jasný,že Tsubasa porazí Dix když se jedná o zápas v Beybladu. Nebudeme si nic nalhávat,je docela slabá v tomhle směru. ^^ Mystery Tiger taky taková kraksnička. :D
To je Merc docela podobný s těma ježkama,ale asi by neřekla ježečci,spíš ti ježci prašivý xDD
Tenshi chytla záchvat vzteku jak vidím. No,je Tategamiová tak se ani není čemu divit. A Ryuga sype jídlo holubům,jak nějaká stařenka,úplně to vidím. :-D
Já chci bydlet v Nebule! Nikdo tam neřeší tvoje známky,ubytování zdarma,jenom občas nakopeš zadek pár dobrákům a jsou tam tak super lidi jako třeba pán plamenů!
Stejně se nejvíc těším na fight scene s čivavou... Jasně,nejhloupější věta byla: vezmeš si mě? :-D ^^ A jsem dost zvědavá na brokovnici! xDD
Udivuje mě,že se ti Merc docela daří vystihnout,třeba s těma jednorožcema nebo lidma který ji maj rádi. Takže úžasný jako vždy a hejbni kostrou s dalším(já vím,že to říkám u všeho co napíšete,ale povidek u kterých padám smíchy ze židle není tak moc) :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama