Tak jo, pokud jste se přihlásily na srázek, domluva se bude konat ve středu 17.12. v 16:00 jako obvykle na Krystiině chatu :D.
Adié, zlatíčka! ^w^

Narozeninová Povídka 1/2

31. března 2014 v 20:15 | Brook Josephine Evanger and Roxanne Isenstar Flamytail
Tak už je to rok...


Dvě malé postavy seděly na lavičce a pozorovaly obzor.
"Víš, co je dneska za datum?" řekla nakonec ta první. Na sobě měla něco, co by se dalo popsat jako MatrixFashion. Dlouhý černý kožený kabát, černé sluneční brýle, prostě absolute epicness.
"Jo," odpověděla ta druhá ledově. "Máme narozeniny. A oni na nás zapomněli. Parchanti jedny nevděčný."
"A to jsem je dneska chtěla představit novým spolužákům," pokračovala první skoro plačtivě.
"Co?"
"No, maj přijet za půl hoďky," odpověděla jí nepřítomně první a začala si kousat černě natřené nehty.
"Ty, Brook, vzalas v potaz, že se včera měnil čas?" zeptala se opatrně druhá.
"Kurvadrát," zaklela první, vyskočila z lavičky a pádila z kopce. No, pádila - spíš se řítila jako malá černá soukromá raketka, až na to, že za sebou nenechávala plamen, ale stopu malých papírků s nápisy jako "Osmá kapitola - Přidej Sylv", "Oprav pátou Kp", "4.4 - Kapitán Amerika, Winter Soldier!!!" a "Stáhni si konečně Thora 2!" nebo "Květen - Rabuje se ČM!".
"Ach božíčku," pomyslela si Rox á la Bábi Zlopočasná a zvedla se. Při pohledu na ní by se každému fandovi Avengers zastavilo srdce (podobně jako modním poradcům). Vypadalo to, že žádný kousek oblečení k sobě tak nějak neladil, a přesto tvořil dokonalou kompozici. Vezmeme to odspoda. Černé kalhoty, které měly na kolenou jako záplaty našité znaky Černé Vdovy, modré tričko se štítem Kapitána Ameriky, bunda se zkříženými šípy a terčem na zádech, zelené rukavice bez prstů (které na sobě měly vzorek kloubů), na hlavě červeno-zlatá čepice jako helma Ironmana a v uších malá kovová kladívka. To vše bylo korunováno zeleno-zlato-černými teniskami s nápisem "I Have An Army".
Malá reklama na Marvel se taky rozeběhla z kopce, nutno dodat že při tom vypadala o dost elegantněji než divoký úprk Morfea.
"Tak se mrknem, koho sem zase přitáhla."
"Ryugo, tu vodku okamžitě odnes. A Loki, nemysli si, že ten sud piva, který s Thorem tak krásně zakrýváte svými pláštíky nevidím," zaburácela Jay. Zmínění schlíple odnesli svůj náklad, něco naštvaně mumlajíc.
"Beck, co to blbneš!" ozval se výkřik přímo uprostřed mraveniště, ze kterého se při bližším prozkoumání vyklubala velká mýtina.
"Nesu cédéčka, slepče!" odpověděl naštvaný hlas odněkud ze zadu.
"A proč máš u matky boží v ruce ten rum?" pokračovala ve výslechu Orora.
"To je petrolej!" protočila Rebecca oči a snažila se vybalancovat metrovou věž cédéček, kterou držela v druhé ruce. "Já nevím co si myslíš ty, ale bez petroleje nám petrolejky neposvítěj, i kdyby se svatej Vít postavil na uši!"
"Fajn, tak to je v tom případě v pohodě," uklidnila se Orora a nakopla svého bratra, kterému seděla na ramenou. "Výš!"
"Tak si stoupni, inteligente!" odpověděl jí Ilja a trochu si ji nadhodil.
"Lidi, kde je ten Jukebox?" ozval se panický výkřik od stolů, na kterých stály (zatím) prázdné plastové misky.
"Tak my máme Jukebox?! Tak proč jsem se sem táhla s těma pěti stama cédy?! No to mi polibte moji kouzelnickou-"
"Becky, klídek," uklidňoval jí Loki. "Jsi neurotická."
"Zavři zobák, muflone," odfrkla si kouzelnice, ale neřekla to zle. Potom se otočila a začala se rozhlížet. "Kde je Nutmeg?"
"Vaří punč!"
"Super, v jedech vždycky exceloval."
"Castore? Castore! Kde je ta čičina?" ozvalo se ze štaflí.
"Šel s dvojčatama pro čipsy!" odpověděla jí Tenshi, která si něco odškrtávala na seznamu a kontrolovala práci.
"Kdo má kytky?" řekl levitující stůl, z něhož se vyklubala Nela.
"Panebože, jaký zase kytky?!"
"Pryskyřníky! Ik a Nats je potřebujou na výzdobu!" vysvětlovala černovlasá Nebulačka.
"Sakra! Pošlete někdo někoho do květinářství! Tři sta pryskyřníků, prosím!"
"Lidi, průser!" zaječel najednou pronikavě Ryuga. "Ztratili jsme Haganeho! Před chvilkou byl ještě přivázanej u stromu a teď je tam jenom přepižlanej provaz!"
"Řekni mi, že si děláš legraci!" vyjekla Ikaru a pustila štafle. Natsuki, která na štaflích stála, se nebezpečně zakymácela.
"Vyšlete někdo stopovací komando! Hej, Ikaru, můžu si pučit psa?"
"Je to liška! A jo, klidně si jí puč, ale vrátit v dokonalém stavu!" Mechaovkyně rychle chytila štafle, které už stály jenom na dvou nohách a to jen díky tomu, že se Natsuki křečovitě držela malé stříšky.
"Všichni, co nemáte co dělat, za mnou!" zavelel Ryuga a sám s Willie se pustil do křoví. Po pár vteřinách se vrátil, na xichtě výraz 'Slyšeli jste mě, nebo si jen děláte legraci?'. "Řekl jsem… Kdo nemá co dělat, za mnou!"
"Promiň, brácho," omluvil se Reiji, který s Nutmegem něco prudce míchal v mističce. "Tyhle toxický jedy se sami neuvařej."
"My taky nemůžem!" zavolal Thor, který spolu s Lokim stěhoval Jukebox, což obnášelo to, že Thor nesl Jukebox v jedné ruce, Loki na Jukeboxu seděl a ksichtil se jako měsíček na hnojíčku.
Dračí Císař vyslal po Lokim výraz 'Jsi pro mě mrtvej' a zhluboka se nadechl. "Jamie!!! Naklusat!!! HNÉÉÉÉÉÉÉD!!!!!"
Zmíněná, která až doteď hrála schovaná za stromem na Gameboyi Invadery okamžitě s vyděšeným výkřikem vyskočila a pádila k Ryugovi.
"Co chceš?" zeptala se ho.
"Hagane zdrhnul. Musíme ho najít."
"Aha. Reiji, nástup!"
"Ano, srdíčko?" zavrkal zmíněný.
"Jdem na Haganeho. Musíš jít s náma."
"Pro tebe všechno, miláčku!"
Tenshi na to jenom nezaujatě hleděla. "Asi budu zvracet."
Najednou se na ní obrátila Beck. "Kam mám dát ty cédéčka?" zeptala se.
Tenshi se rozhlédla. "Asi na ten stolek s Hi-Fi věží, pokud se přestane hýbat."
Zpod hýbajícího se stolu vykoukla Nelina hlava. "Potřebuješ to ještě někam přestěhovat?"
"Ne, takhle je to fajn," pokrčila rameny Ik, která se na místě činu znenadání objevila.
"Hm-hm. Kde jsou k sakru ty čipsy?"
"Tady!" Z lesa se ozval zvuk motoru. O pár vteřin se z lesa vynořila malá Tatra až po okraj naplněná brambůrky. V kabině seděl mávající Castor. Dvojčata seděla nahoře na kabině a taky mávala.
Všichni na ně zírali s otevřenými ústy, ztuhlí uprostřed činnosti. Castor vyskočil z kabiny, dvojčata taky a hrdě se promenádovali ke skupince.
"Tak co, jaký jsme?" zeptal se Castor a nafoukl volé.
"C-Castore, tohle je náklaďák," upozorňovala ho koktavě Orora, která stále stála Iljovi na ramenou, v ruce girlandu.
"No právě," usmál se Castor. "To byl můj nápad. Nejsem skvělej?"
"Castore, když jsme mysleli spoustu brambůrků, měli jsme na mysli šest sedm pytlíků, ne šest nebo sedm set," zaúpěla Ikaru a práskla se do hlavy. Pak si uvědomila, že Natsuki se naklonila do čtyřiceti pěti stupňů, takže jí běžela chytit.
"U Odinový," zaúpěl Loki. "To vy smrtelníci vážně neumíte nic udělat pořádně?"
Castor se nafoukl jako naštvaná ropucha. "Pro tvou informaci, lichokopytníku zakomplexovaná, jsem taky nesmrtelnej."
"Za prvé," zvedl Loki jeden prst, "muflon je sudokopytník, ne lichokopytník a za druhé," zvedl druhý prst, "co kdybych ti zkusil vrazit do břicha trubku? Byl bys pořád tak nesmrtelnej?"
Castor přimhouřil oči. "Tak poslouchej, muflone-"
"Ne," skočil mu do řeči Loki, "ty poslouchej, čičino. Já jsem bůh a ty… ty seš jen obyčejnej- počkej, co vlastně seš? Nějakej šílenej mutantík?"
Castor zrudl a vypadalo to, že není daleko od toho, aby vybouchl.
"Tok jo, klídek brácho," skočil mezi ně Thor. "Víš, jak to skončilo posledně, skončils zaraženej v podlaze."
"A ty se taky uklidni," obrátila se Jay na Castora. "Musíš si přiznat, že s těma chipsama si to mírně přehnal."
"Hej, lidi! Co bude s těma kytkama?"
"Co já vim, běž je natrhat!"
Mraveniště se zase dalo do pohybu.
"Kde jsou slaný tyčinky a buřty?"
"Vedle Jukeboxu!"
"Tam žádný nejsou!"
"Cože? Já mluvím o drobáčích!"
"Buřty jsou na stole vedle ohniště, slaný tyčinky vedle kytek!"
"To je průšvih, že tady žádný kytky nejsou!"
"Lidi, mám tu aparaturu! Kde je Jamie?"
"Šla na hon Haganeho!"
"Ale já musím tu aparaturu připojit k rádiu!"
"Tak to sem polož a běž pro kytky!"
"Ale ty kytky jsou celou dobu tady!"
"Jé, tyčinky!"
"Reiki, Dane, nechte ty preclíky na pokoji!"
"Thore, jestli si okamžitě s Ororou nepřestanete házet s mojí helmou, tak vás seřežu na jednu hromadu a ještě vás nakopu do-"
"Podejte mi někdo ty kytky!"
"Lidi, mám jednu dobrou, a jednu špatnou správu. Jakou chcete slyšet první?"
"Dobrou!"
"Tak ta dobrá je, že máme Haganeho. A ta špatná… pravděpodobně přišli nový lidi."
Všichni se znovu zastavili uprostřed pohybu.
"To si děláš…" zadrhl se Ilja, který právě přenášel Ororu z jednoho konce mýtiny na druhou.
"…srandu," dopověděla Becky.
"Tak jo; kde to jako jsme?" zeptal se Gab už asi potřetí a rozhlížel se kolem.
"V nějakym lese," odpověděla mu už asi potřetí BJ [tady byl malý problém s určením, kdo mluví. Takže… z Hvězdecký Brook jsem udělala BJ, OK? :D]. "Lepší otázka by ovšem byla Kam zatraceně zmizel Robert?, nebo Kdo byli k sakru ty dva exoti s bílejma vlasama?"
Gabriel si odkašlal.
"Ou. Promiň. Ty máš vlastně taky bílý vlasy. Ale aspoň v nich nemáš barevnej pruh, jako tamten kluk. Myslíš, že si ho barví, nebo je takhle od přírody?" pokračovala konverzačním tónem BJ.
Gab pokrčil rameny. "Podle mě si je barví. Takovýhle vlasy nemá nikdo… Teda aspoň nikdo, koho bych znal."
"Vsadíš se?"
"Deset babek."
"Dohodnuto. A teď… kde je to zvíře Robertovo?"
Oba Hvězdci se chvilku rozhlíželi, ale neodvážili se odejít z mýtiny, na které právě stáli. Najednou se z lesa ozval prudký dusot, doprovázený pleskáním koženého kabátu. Oba Hvězdci okamžitě zaujali bojové pozice, připravení se okamžitě proměnit.
"Co by to mohlo být?" zeptala se BJ a vlasy jí pomalu mohutněli.
"Zní to jako hodně dupající Solár," odpověděl jí Gab, kterému začali uši putovat na vrchol hlavy. "Možná zácvik nebo výcvikový tábor nebo tak něco."
"Já bych se radši proměnila do Avatara [co je Avatar se dozvíte v další (nebo ještě další) části Hvězdců ˆˆ] ," mínila BJ.
"Recht," odpověděl jí Gabriel a nechal uši dokončit svoji túru.
O to byli oba překvapenější, když se křovím prořítila malá postava která jako by vypadla z filmu Matrix. A ještě překvapenější byli, když se postava předklonila, opřela se o vlastní kolena a začala nahlas sípat.
"Nedusí se?" zeptala se BJ starostlivě. Postava zvedla ruku a zvedla ukazováček na znamení, aby chvilku počkali. Potom se jakž takž narovnala a zaklonila se. Potom se zase předklonila. Při každém pohybu do sebe nasála ohromné množství vzduchu.
"Naz… dar," řekla nakonec, když se jí dýchání trochu uklidnilo.
Na mýtinu dorazila druhá postava. Ta vypadala o něco normálněji než ta první, ale ne o moc.
"Ségra, ty seš smolař," politovala první postavu. "Tobě nikdy učitel neřek', aby ses neuháněla, když nejseš rozcvičená?"
"Díky za tvoji moudrost," odsekla první postava, pořád v předklonu. S výdechem, který by dokázal pohnout uvízlou plachetnicí, se narovnala. Usmála se.
"Zdravím vás," řekla. "Pardon za ten ne moc formální příchod, ale zapomněla jsem si seřídit hodinky. Já se jmenuju- Počkat, neměli jste být tři?"
BJ a Gab přikývli, jako když se tonoucí chopí stébla, oni se chytili jediné věci, která jim v tomhle dialogu byla známá.
"Kde je Rob?" zeptala se znova postava v černém kabátu a začala se rozhlížet kolem.
"Nevíme," odpověděl jí Gabriel. "Tou černou rourou sice letěl s námi, ale když jsem sem spadli, tak zmizel."
"Že by jeho aura smolnosti narušila časoprostor v jeho neprospěch?" zamyslela se Brook. "V tom případě, musíme zkalkulovat velikost jeho aury neštěstí, čas který jste sem letěli, a prostor který jste překonávali… Sestro, zapisuj!"
"Kdo jste?" odvážila se nakonec BJ. "A jak víte, že po Robovi jde Zákon Schválnosti?"
"Má milá, já o vás vím víc než vy sami o sobě," usmála se Brook a dál něco bušila do kalkulačky.
"O, vážně?" založila si BJ ruce na prsou.
Brook vzhlédla od kalkulačky a sjela jí ironickým pohledem. "Brook Josephine Aurora Borealis Evangerová, matka Melanie Desdemone Corona Australis Evangerová, za mlada Roosweltová, otec Harry Walter Evanger, přezdívaný Plíža."
"Cože?" otočil se Gab zmateně na BJ. "Tvýmu tátovi říkaj Plíža?"
"Tys asi Maškarádu nečetl, že ne?" řekla soucitně Rox.
"Nediskutovat, počítat!" nařídila Brook. Chvilku se ozývalo jenom škrábání pera o papír a pípání kalkulačky.
"Takže," začala potom Rox. "Pokud se tyhle výsledky shodnou, tak by Rob měl být…"
"… přesně dvě stě metrů tímhle směrem," dokončila Brook a ukázala do lesa.
Přesně v tu chvíli se odtamtud ozval vyděšený jekot. O půl minutu později se z ostružiní vyřítil Rob, vlasy zježené v děsu. Vyskočil a skončil v Gabově náručí.
"Co se děje, kámo?" zeptal se konverzačním tónem Gabriel.
"Tam!" ukázal Rob vyděšeně se třesoucím prstem směrem, odkud právě vyletěl. "Oni ho… oni ho… oni ho zabili!"
"Cože?" zvedla Brook hlavu.
"Ten bílej pes! Pověsil se mu na nohu! A ty dva šílenci s bílou hlavou! Praštili ho… větví! Toho zrzka!" blekotal.
"A…? Pokračuj," pobízely ho Evanger-Flamytailovy.
"A… nacpali ho do pytle! Ty dva šílenci!" dopověděl Rob.
"Ten zrzek - měl dva metry třicet, nebo jenom metr sedmdesát?" zajímala se Rox.
"Byl… malej!"
"Tak to je v pohodě," mávla rukou Brook. "To si jenom Ryuga chce zahrát piñatu."
"Ale oni… ho zabili!" opakoval vyděšeně Rob a objal pevněji Gaba kolem krku.
"Robe, uklidni se, oni se, oni ho nezabili," řekla přívětivým hlasem Brook.
Rob se ještě víc vyděsil. "A jak znáš moje jméno?!"
"Dostal jeden ze svých nečastých, ale velmi proslulých hysterických záchvatů," vysvětlovala Brook Rox.
"A jak víte zase tohle?!"
"Robertku, klídek, pšš, všechno bude dobrý," nasadila Brook slaďoučký úsměv.
Rob se začal pomalu uklidňovat a dokonce slezl na zem.
"M-musíme mu pomoct!" vykoktal nakonec. "Oni ho zabijou!"
"Neboj, to maj zakázaný," mávla rukou Brook. "Navíc, toho idiota nezabil ani padající trezor."
Rob znovu nasadil vyděšený výraz.
"Robe, na," řekl Gab a dal mu papírový pytlík. Robert ho s vděčností přijal a začal do něj v pravidelném rytmu dýchat.
"Tak jo, teď by jsme se konečně mohly představit," řekla Brook. "Já jsem-"
Z lesa se ozval dusot mnoha nohou. Pravidelné výdechy do papírového pytlíku se zrychlily na šedesát nádechů v minutě a jejich majitel se schoval za Gaba, který znova nabral Avatarskou podobu.
Z lesa se vynořili všichni obyvatelé USE a FI, včetně zvířat (tj. veverky, vrabečci, srnečky, ptakopysci, bělokuři polární, páreček ježur a spoustu dalšího zvěrstva).
"Ne, Willie, pocem ty pse jeden-" žonglovala Ikaru se svou liškou, která se pokoušela dostat z jejího objetí. Lišce se nakonec podařilo se osvobodit se a rychlostí zvuku se na svých krátkých štěněcích nožkám řítila na Gaba. V poslední vteřině se zastavila a jako malá bílá dělová koule vyskočila a vrazila mu do prsou. Gabriel se zapotácel a s liškou v ruce, která se k němu lísala spadl přímo na Roba.
"Willie! Ošklivá liška!" vyjekla Ikaru a běžela polapit svou zvěř.
"Hrozně se omlouvám," řekla, když konečně Willie od Gaba odtrhla. "Netuším, co to s ní je… teda, teď už tuším." Pohledem sjela Gabovu Avatarskou formu. "Ty jseš taky liška, viď?"
"No to jsou narozky," zamumlala Brook. "Vlastní postavy na tebe zapomněli, jedna z nich chytla hysterák, na druhou zaútočila liška… člověk by si nemohl přát víc, že? Takže," zvýšila hlas. "Teď (napotřetí!) se už konečně můžeme představit! Já," otočila se k nově příchozím, "jsem Brook Evangerová, prezidentka Spojených Států Evangerovských a tohle je moje sestra Roxanne Flamytailová, tyran Flamytailovského Impéria. Tahleta parta," ukázala na nově příchozí Hvězdce, "jsou Brook Josephine Aurora Borealis Evangerová, zvaná BJ, vedle ní je Gabriel Blackshade spolu s Rafaelem Whiteshade a ta věc pod ním se jmenuje Robert John Everett Rosenberg. Řekněte ahoj!"
Ozvalo se několik 'Ahoj', 'Nazdar' a 'Aloha'.
"Tuhletu smečku vezmu zprava doleva, ať z toho nemáte madlajs - Orora Sunny, Ilja Sunny, ten vysokej svalnatej blonďák Thor Odinson, ten vysokej vyzáblej černovlasák Loki Laufeyson, dvojčata Dan a Reiki Ide, Ryuga Kishatu-" ÍÍÍÍÍK! "-v pytli Gingka Hagane, ta vysoká zrzka Natsuki Tsuchi, ta malá černovláska Nela Grey, ta ještě menší bělovláska Jame Smith, to voodoo Reiji Mizuchi, ta malá zelenovlasá Tenshi (bacha na ní, ego jako Empire State a hraběcí titul), ta s liškou Ikaru Mecha (na tu taky bacha, dědí miliony a pár atomovek), ti dva vyšší Jay Hawkinsonová a Castor André, ta vysoká s rudýma vlasama Rebecca Vulcano (na tu fakt velkej majzl, je to čarodějnice. A to myslím vážně, jedno křivý slovo a je z vás dokonale propečená křupka) a ten ještě vyšší je Nutmeg Swift (ten zase dokáže mrknutím oka rozpoutat tornádo o síle osm). Tak, snad jsem na nikoho nezapomněla."
"Počkej, nebyl tady ještě důchodce?" upozornila ji Nela.
"Ten je zavřenej v šatlavě," mávla rukou Brook. "Zkoušel mě poučovat, jak mám psát."
"Úúúú," zahučel dav a předvedl pěknou souhru mučených výrazů.
"To je všechno. Čau," zabručela Rox a s černou smrští nad hlavou oddusala směrem z lesa.
"Co jí je?" zeptal se nechápavě Ryuga.
"Buďto je načuřená na mě, že jsem ji nazvala tyranem a nenechala jí říct ani slovo, nebo na vás, že jste zapomněli, kolikátýho dneska je." Brook přimhouřila oči. "Pokud je to to druhý, tak já jsem naštvaná taky. Adios, bitches!" S tím si nadhodila kabát a dost epicky zmizela. Tu epiku trochu narušilo to, že si lem kabátu přišlápla a málem skončila v borůvčí.
"Tak ještě jednou," řekla, když se vyhrabala na nohy. "Adios, bitches!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Krystý Krystý | Web | 1. dubna 2014 v 20:29 | Reagovat

Holky... nádhera!!
Všechno, všecicko nejlepší :D

2 Lea Lea | 3. dubna 2014 v 18:48 | Reagovat

Áaa, už začátek říká, že to je bomba. :D Nad přezdívkou muflon se musím smát, takovou má jeden kluk se třídy. :D
Stejně se strašně tlemím, jak to tam popisujete :DDDD. :-D Tss, já kdybych takhle všechny své postavy z příběhů měla narvat do jedné oslavy, navzájem by se zabily. xD
PS: To černé písmo někde uprostřed se čte nejlíp, já si to musím zvýrazňovat abych to přečetla. xD Čte se to fakt blbě :c
PPS: Ten začátek - "Už to bude rok" Ta písnička co se mi objevila v mysli... xD Ati(youtuber) točil to samé před pír měsíci a na začátku zpíval: Už to bude rok.. co jsem ti lízal pekáááč.. xDDD A už dost xDD Miluju váš styl psaní :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama