Tak jo, pokud jste se přihlásily na srázek, domluva se bude konat ve středu 17.12. v 16:00 jako obvykle na Krystiině chatu :D.
Adié, zlatíčka! ^w^

Heiress - Část 3. 2/2

8. března 2014 v 18:53 | Brook J. Evanger |  Heiress

Ano, já vím, že teď už musíte být unudění k smrti, protože... se tam sakra nic neděje! ÁÁÁÁ! Usmažte mě ve vařícím oleji!
Ale teď, když spisuju pátou kapitolu si myslím, že s pětkou by se to konečně mohlo rozhýbat. Ano, naše Oči dorazili! Doufám, že to napíšu nějak... květnatě, protože jestli to zkazim ve chvíli, kdy se začne něco DÍT, asi mě zabijete ^^ A máte na to plné právo ^^
No nic, já letim. V anglickym knihkupectví zahájili výprodej, tak se jdu podívat, jestli nenajdu Succubus Heat ^^

Brook Josephine Evanger (která brzy shoří na hranici)

PS: Písnička na tento díl je tato. Miluju Skillet ^^



"Takže jsi na mojí straně?" zeptala jsem se Melloa a složila nohy do tureckého sedu. Byli jsme u mě v pokoji, já v sedacím pytli, Mihael na vrcholku skříně a Light seděl na židli.
"Ze strachu, že mě znova prohodíš dveřmi říkám, že ano," odpověděl mi Shinigami s úsměvem.
"Děkuji. Takže když jsme to takhle elegantně vyřešili, můžeme se zabývat důležitějšími věcmi," uzavřela jsem epizodu s pádem ze schodů. "Lighte," otočila jsem se na strýce, "Mello má teorii, že L chce svého chráněnce vybrat jednoho z Nearových nástupců. Tím by věděl, že se ten dotyčný může vložit do případu 'Nemesis'-"
Light si pohrdlivě odfrkl, ale ignorovala jsem ho.
"-a že dotyčný bude dost chytrý, aby se ode mě nenechal zabít."
"Dobrá úvaha," uznal Light a zabořil bradu do dlaně. Mihael se pyšně narovnal.
"Z čehož vyplívá, že se musím dostat na vyšetřování," dokončila jsem Melloovu teorii svým nápadem.
"Jak si můžeš být jistá, že L-ův vybraný je vážně jeden z Nearových nástupců?" argumentoval to červenohlavý Shinigami.
"Já si tím jsem jistý víc jak na sedmdesát procent," promluvil Mello. "Oba L-a známe víc než dvacet let a víme, jak přemýšlí. Víme, že pokud to jen půjde, bude se snažit mít vždycky převahu. Pokud tedy zvolí Nearova nástupce, bude mít podporu hned dvou géniů a navíc svojí vlastní inteligenci."
"V tom případě to bude vyrovnané," uvědomila jsem si.
"Takže je téměř jisté, že půjde za nástupcem, ne-li za Nearem samotným," dokončil Mello.
"Za Nearem jít nemůže," řekl Light. "Řekli jsme mu, že jestli ho zkontaktuje, Rue ho zabije."
Zjizvený bůh smrti si chvíli Lighta prohlížel. "To bylo čiré bluffování," poznamenal.
"Jak to?" zeptala jsem se já.
"Shinigami nesmí říct smrtelníkovi jiné jméno smrtelníka," objasnil mi Mihael.
"Vážně?" Tak tohle mě zarazilo. "Jak potom tedy máme v případě nouze Neara zabít, když Light nemůže psát jména?"
"Jak víš, že nemůžu psát jména?" naježil se strýc.
"Řekl mi to," řekla jsem nepřítomně a ukázala na Mihaela. Teď to potřebuje geniální nápad. Chvíli jsem přemýšlela.
"L neví, že Shinigamiové nesmí říkat jména?" zetala jsem se nakonec.
"Podle toho, jak nám to sežral, to vypadá, že ne," pokrčil Light rameny.
"V tom případě musíme jen doufat, že to jen tak nezjistí," řekla jsem znovu nepřítomným tónem. Začala jsem si okusovat záděru. Pak mě něco napadlo. Byl to hodně riskantní plán s mnoha dírami, ale při troše štěstí mohl vyjít.
"Mello?"
"Ano?" odpověděl mi stříbrnozraký Shinigami.
"Dokázal by jsi v krajním případě zabít Neara?" Tohle byla jedna z těch děr.
Mihael namě krátce pohlédl. "Ne. Near by se jenom stal Shinigamiem a já bych zemřel."
To mě překvapilo. "Zemřel?" zeptala jsem se. Myslela jsem, že Shinigamiové nemohou zemřít...
"Ano, zemřel," promluvil kupodivu Light. "Když Shinigami úmyslně použije svou Death Note aby prodloužil něčí život, rozpadne se v prach."
"A o tomhle L ví?" zeptala jsem se.
"Ne. Jak jsem řekl, kdyby to věděl, neskočil by nám na to," odpověděl mi zachmuřeně Light.
Chvíli jsem byla tiše a přemýšlela. Potřebovala jsem nápad...
Mozek mi přehodil na ledové myšlení a začal se v něm formulovat plán. Ještě chvilku jsem ho brousila, a když jsem s ním byla spokojená, otevřela jsem pusu.
"Mihaeli, jak jsi na tom s hereckými schopnostmi?" oslovila jsem Melloa.
Dračí bůh smrti si mě chvíli prohlížel, jestli to myslím vážně.
"Docela dobře," odpověděl nakonec. "Proč?"
"Lighte, ví Near o tom, jak mohou Shinigamiové zemřít?" ignorovala jsem Mihaelovu otázku.
"Ne," odpověděl mi, naprosto jistý se svou odpovědí.
Kývla jsem. Všechno šlo podle osnov.
"Mám plán," oznámila jsem a vysvětlila jim ho, hezky detail po detailu. Když jsem skončila, oba Shinigamiové se tvářili zapůsobeně.
"Klobouk dolů. Na to, že jsi holka, jsi dost chytrá," uznal mi Mello.
"Díky," odpověděla jsem s mírným sarkasmem.
Light se tvářil zamyšleně a zíral do prázdna.
"No, mohlo by to vyjít," řekl nakonec. To byla asi ta největší pochvala, jakou jsem od něj mohla dostat.



† W †


Jak se dalo čekat, bratři nemluvili o ničem jiném, než o Nemesis. Dost nahlas. Ale to bylo docela dobře, protože byli slyšet už od branky a já měla čas ukrýt Death Note, do které jsem psala. Tentokrát jsem si nedávala moc velký limit a v sešitě se lesklo třicet nových jmen.
Vážně bych jí měla schovat pečlivěji, nakázala jsem si, když jsem jí ukládala pod trám.
Potom jsem rychle zajela k počítači a do adresy naťukala youtube. Byla to už velmi stará stránka, ale pořád ještě plná života. Do vyhledávače jsem naklikala nějakou rockovou muziku a rychle klikla na první z okének. V reproduktoru vybuchla elektrická kytara a bubny
"Nazdáááár, sééégra! Jsme doma!" ozval se z chodby Nikamarův hlas, který ke mně málem přes basy nedozněl.
Zastavila jsem hudbu, jako bych už ji poslouchala hodiny a pod bedlivými pohledy obou Shinigamiů otevřela dveře. Následována neviditelnými bohy smrti jsem seběhla dolů k bratrům.
"Ahoj," pozdravila jsem je, jakoby nic, očekávajíc 'nové' zprávy co je nového. Znovu se projevilo mé ego, které zoufale chtělo slyšet slova úžasu, která na sebe nenechala dlouho čekat.
Mello si odfrkl a založil si ruce na prsou.
"Ségra, nebudeš věřit, co je novýho," vyhrkl Takeshiro a zamával mi před nosem svazkem papírů, který jsem přesněji identifikovala jako výtisk mezinárodních novin, identický tomu mému, který pořád ještě schovaný v kabelce.
"Ale klidně budu," řekla jsem se smíchem, jako bych o Nemesis vůbec nic nevěděla, vzala si od bratra noviny a trhnutím je narovnala.
Za to úžasné zahrání šoku a údivu jsem se měla popleskat po zádech. Ztuhla jsem jako socha, zírajíc na článek. Jakoby nevědomky jsem nechala spadnout svoji spodní čelist. Z hrdla se mi vydralo šokované zakviknutí.
"Rozená herečka," okomentoval to okázale blonďatý bůh smrti.
"To je, co?" odfrkl si Nikamaro.
"To teda je," prodrala jsem hlas skrz jakoby stažené hlasivky.
"Myslíte si, že to táta bude vyšetřovat?" ozval se Takeshiro.
"Samozřejmě," našla jsem jakoby hlas.
"Tak to jseš v řiti," oznámil mi Mihael.
"Nejsem," zamumlala jsem, aby mě bratři neslyšeli. "Všechno jde podle plánu."


† W †


Když přišla máma, byla celá nervózní a neustále si pro sebe něco mumlala. Kdykoliv na ni někdo promluvil, trhla sebou a vytřeštila oči jako vyplašená srnka. Shinigamiové (tj. Mello) z toho měli děsnou legraci, a já jsem se radši stáhla do svého pokoje s tím, že musím začít dělat úkoly.
"Ty se jdeš vážněbiflovat? Když do konce prázdnin zbývá ještě kolik času?" ujišťoval se Mihael.
"Samozřejmě. Jsem nejlepší student v ročníku a toto označení si hodlám nechat," odpověděla jsem mu a začala v tašce hledat matematický sešit.
"Nerd," oznámil mi anglicky a vyletěl na svoje oblíbené místečko na vrcholu skříně.
"Nech si toho šprta," okřikl ho Light. "Je dobře, že se učí."
"Díky, strejdo."
"Nemáš za co."
Trvalo mi jen pár minut, než jsem příklady dořešila, i když to byla těžká algebra. Ušklíbla jsem se. Už jsem viděla první den školy, polovina třídy zase nebude mít úkol a budou po mě vymáhat opsání…
Ale já jim to opsat nedám. Tentokrát ne. A když mi budou vyhrožovat... nu, já budu ten, kdo bude mít vždycky ve vydírání navrch.
"Jestli už ses došprtala, můžem začít spřádat temný plány," oznámil mi Mihael a vrátil mě tak zpátky na zem.
"Proč?" odpověděla jsem mu, tiše, aby mě dole neslyšeli. Rozhodně by nebylo dobré, kdyby zjistili, že si povídám s neviditelnou bytostí, když se objevila další Death Note. "Všechno jsem vybrousila do posledního detailu, teď už stačí jenom počkat na příležitost. Není co řešit."
"A co potom? Co potom, až - jestli - se dostaneš na vyšetřování?" dorážel Miheal dál.
"Počkám, až ta situace nastane a teprve potom jí vyřeším," odpověděla jsem mu svým oblíbeným citátem.
"Alexandr Veliký," konstatoval Light. "Ty jsi do historie?"
"Jenom na Řecko a podobné, jako je Makedonie, Kréta a tak dál," objasnila jsem mu. "Mám ráda ty příběhy a opravdová historie taky není nudná."
"Mě teda docela nudná připadá," oznámil nám Mello. "Samý filozofové a válek málo."
"Válek tam bylo víc než dost," poučila jsem ho. "Třeba taková Temná Doba je samé krveprolití. To když Řecko napadli-"
"Á-á-á, nech toho! Když se jednou šprt rozjede, nelze ho zastavit!" zděsil se Mihael.
Odfrkla jsem si. "Tak zavři zobák a běž dělat... něco, čím se vy Shinigamiové rádi bavíte."
Mello se zašklebil, jako kočka na kořist. "Tak to budu muset dostat povolení zabíjet, protože Shinigamije nic jiného nenaplňuje."
Pokrčila jsem rameny. "Stejně jako mě."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lea Lea | 8. března 2014 v 19:10 | Reagovat

Tak já nevím proč říkáš že se tam nic neděje, mě to připadá docela.. normální. :-D Proti mému stylz psaní mi to přijde dokonalé, i kdy "se tam nic neděje" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama