Tak jo, pokud jste se přihlásily na srázek, domluva se bude konat ve středu 17.12. v 16:00 jako obvykle na Krystiině chatu :D.
Adié, zlatíčka! ^w^

Heiress - Část 2. 2/3

17. února 2014 v 5:26 | Brook J. Evanger |  Heiress
Hurá, další třetina! Bohužel ještě nezajímavější než předchozí -.-
No nic, já poanglicku mizim! Mějte se!

Brook J. Evanger

PS: Dneska jsem vstala opravdu brzy, tak si toho važte XD No jo, dělám si srandu, je to přednastavený XD



Zírala jsem na sebe do zrcadla a prohlížela si svojí tvář. Vlasy, teď už, za potřeby mohutného boje a pár nadávek, rozčesané my vyseli kolem obličeje. Měla jsem je velice dlouhé, skoro až do pasu, černé jako uhel a ještě hustší než máma. A to bylo co říct.
Tvář jsem měla bílou jako stěnu, černé oči orámované hustými řasami. Pod nimi jsem měla temné kruhy, jak jsem v noci nespala. Nevěděla jsem proč, ale nemohla jsem spát. Musela jsem vždycky myslet na něco. Jestli už L našel vhodného člověka, kdy Nearovi dojde, že na zemi je další Death Note, kdy vyburcuje detektivy... Bylo toho tolik k zamyšlení. Zajímalo mě, jak Light všechen ten stres přežil. Ale ano, on to vlastně nepřežil. Hystericky jsem se uchichtla. Skončím jako on? Možná ano, ale to přece nevadí. Light se stal Shinigamiem a všechno, co dokáže on, dokážu já taky. Jen ať si počká. Budu lepší než on, než kdokoliv jiný. A kdo se mi postaví, toho zabiju, i kdyby to měl být třeba nejvyšší bůh smrti. Já je zabiju, zabiju je všechny, já-
Co to dělám?!
Celá jsem sebou cukla, až jsem málem narazila hlavou do stěny. Prudce jsem zvedla hlavu. Co se to se mnou děje? Ještě před pár dny bych nedokázala zabít ani pavouka a teď tady říkám, že zabiju kohokoliv, kdo se mě pokusí ohrozit?
Začínám z toho šílet? Ta myšlenka byla tak depresivní, že jsem ji odsunula až na samý okraj mozku a nechala se jí tam rozpadnout.
Místo toho jsem myslela na praktičtější věci. Třeba na momentálně nejhlavnějšího nepřítele; Neara. Určitě zburcuje všechny detektivy, a pak po mě půjde. Tak ať.
Napadlo mě, jestli bude v té skupině, která bude vyšetřovat nového Kiru táta. Po chvilce přemýšlení jsem si domyslela, že určitě ano. To je dobře, aspoň budu mít odkud dostávat informace…
Vzala jsem si zubní kartáček, namočila ho, dala na něj pastu a začala jsem si systematicky čistit zuby (nebo, jak bráchové říkají, 'cídit kostru'). V puse se mi rozlila pálivá příchuť chemického peprmintu. Po chvilce jsem pěnu vyplivla a podívala se znovu do zrcadla. Vedle bílé pěny, která mi ulpěla na koutcích, vypadala moje pokožka skoro šedivě.
Měla bys víc spát, řekla jsem sama sobě a sklonila hlavu. Jenže ono to nešlo. Prostě jsem nemohla spát, když se mi v hlavě honilo tolik věcí. Zírala jsem na svoje bosé nohy a agresivně cukala kartáčkem. Narovnala jsem se a zase plivla. Když jsem se potřetí podívala do zrcadla, málem jsem leknutím spolkla kartáček. Za mnou stál Light a šklebil se.
Prudce jsem se otočila.
"Tohle už nedělej," zasyčela jsem iritovaně a namířila na něj kartáček.
Light zvedl ruce na znamení toho, že se vzdává. To ovšem kazila ta velká kosa, kterou držel, která byla tak ostrá, že by s ní přesekl i molekulu kyslíku.
"Promiň," omluvil se, ale moc kajícnosti v tom nebylo.
Zamračila jsem se a vrazila kartáček znovu do pusy.
"O vylo chnufný," zabručela jsem. "Lekla fem fe."
Když jsem si vyčistila zuby a namazala si obličej denním krémem, otočila jsem se na něj.
"Kde jsi vlastně byl?" zeptala jsem se a vyšla ven s vědomím, že mě bude následovat, jak udělal. "Když jsi se probudil, nebyl jsi tam."
"To ti moje společnost tak chyběla? Ale ano, hádám, že ti dlužím omluvu. Tady je; sháněl jsem Melloa," odpověděl nezaujatě a pokrčil rameny.
"A kde jsi ho našel?" zajímala jsem se. Aspoň se něco o třetím Shingamim něco dozvím. "A ano, docela jsi mi chyběl. Už jsem si myslela, že jsi se rozhodl, že tě nejsem hodná, sebral jsi Death Note a zmizel."
"On vlastně našel mě," vysvětloval Light. "Šest hodin jsem křižoval nad Pacifkem, dokud mi nepoklepal na záda a nezptal se, jestli tím, cituji, 'Kmitánim sem a tam hodlám zhubnout'." Mojí druhou poznámku ignoroval.
"Co říkal na tu vaší sázku?" zeptala jsem se s tichou výtkou v hlase. Seběhla jsem po schodech do chodby a odtamtud přímo do kuchyně. Začala jsem si připravovat snídani, i když byl podle táty už čas na oběd.
"Říkal, že klidně za Nearem poletí, ale že si nejdřív proklepne, jestli stojíš za to. Říkal taky, že přijde na pohovor. Řekl jsem, že ho ráda uvidíš a že už se těšíš."
Ztuhla jsem v půli pohybu a nevěřícně se na něj podívala.
"To jsi mu na to vážně odpověděl?" zeptala jsem se, naprosto klidná.
Light asi vytušil nebezpečí, protože se nenápadně rozkročil a sevřel nervózně kosu.
"Ano," odpověděl, napůl arogantně a napůl nejistě.
Zhluboka jsem se nadechla. "Takže ty jsi si zahrál na mého mluvčího a řekl jsi mu něco, co jsem já předtím neschválila?"
Light vysunul bojovně bradu. "Ano. Já jsem tady přece ten, co velí."
Přimhouřila jsem oči.
"Teď si o něčem promluvíme, ano?" zasyčela jsem.
"A o čem?" řekl Light podobným tónem.
"Tak za prvé, už se nikdy, nikdy, nepokoušej rozhodovat za mě, jasné? Teď jsem tady šéfem já. Ty jsi v té hře prohrál a teď je řada na mě! Já se nenechám nikým ovlivňovat a ani tě nenechám si myslet, že bez řečí udělám, co určíš! Já se budu rozhodovat sama za sebe. Ty jsi tady jako můj podřízený, protože jsem ten, kdo dělá špinavou práci a všechno řídí. Je to jasné?"
Light zkřivil rty a tělo se mu nebezpečně napjalo. "Takže já jsem podle tebe jenom poskok? Tak to hodně rychle změň názory a uvědom si, že to jsem ti dal moc zabíjet a že beze mě by jsi byla pořád jenom pitomá malá holka, která se bojí vlastního stínu. Je to jasné?"
Vystrčila jsem bradu. "Ano, jsi jenom poskok, a rychle si na to zvykni, strýčku. A když už jsi u toho, zvykni si poslouchat bez odmlouvání. Já vím, že ty jsi mi dal tu moc a jsem vděčná, ale kvůli té tvé pitomé sázce se to všechno zkomplikovalo, takže teď velí ten zodpovědnější, a to jsem ."
"Neopovažuj se mi rozkazovat, ty ubohá malá kreaturo! Já jsem bůh smrti a můžu tě kdykoli zabít!" vyhrožoval a zvýšil hlas.
"Tak to udělej, ty génie!" Taky jsem zvýšila hlas. "Zabij mě a hledej někoho jiného, kdo by chtěl vraždit. Ale pochybuju, že někoho přemluvíš, protože jsi akorát arogantní uplkanej blbec. To že ti někdo dal křídla, kosu a právoplatnou Death Note ještě neznamená, že jsi nutně bůh!"
Lightovi v očích zahořel oheň. Otevřel pusu a napřáhl ruku. Přikrčila jsem se v domnění, že mě uhodí, ale pak prudce vydechl a nechal ruku zase spadnout.
"Máš pravdu," zamumlal k mému obrovskému překvapení. "Já jsem mrtvý a teď je čas pro tebe. Omlouvám se, že jsem za tebe rozhodoval."
Nejistě jsem na něj zírala, ale pak jsem kývla.
"Odpouštím ti." To bylo to jediné, co jsem řekla.
Chvilku bylo ticho, přerušované jenom cinkáním nádobí, jak jsem si chystala snídani. Stejné ticho vládlo, i když jsem jedla. Skoro jsem to nedokázala vydržet, a tak jsem nakonec promluvila.
"Dnes bych to chtěla rozpohybovat."
Light vzhlédl. Seděl na kuchyňské lince, nohy nahoře a pohrával si s kosou.
"Jak to myslíš?" zeptal se.
"Už jsou to čtyři dny, co jsi mi předal Death Note a nikdo zatím nic netuší. Měla bych začít zabíjet s infarktem, aby všichni věděli, že je tady další Kira," vysvětlila jsem mu a ukousla si kousek toastu. Nemohla jsem tomu uvěřit, sedím tady za kuchyňským stolem a vysvětluji, jak budu zabíjet, jako by to bylo něco úplně normálního.
Ale vždyť to normální je… šeptala malá šílená část mého mozku.
Drž zobák, uzemnila jsem jí.
"Pokud chceš znát můj názor, já bych to nedělal. Nepodceňuj Neara, za dva týdny tě může chytit jako nic," odpověděl Shinigami a otáčel kosou v ruce.
"Nebude mít čeho se chytit. Když budu zabíjet jako dosud, chaoticky, nebude z toho moct nic vyvodit. Tobě se L dostal na kobylku hned od začátku a vydržel jsi to skoro osm let."
"Stejně je to riskantní, ale máš i pravdu. Navíc, aby L mohl shodit Zápisník, musí ten dotyčný vědět, že existuje nový Kira," souhlasil Light.
Kývla jsem a dojedla snídani. Uklidila jsem nádobí, nasypala Momovi žrádlo, a potom zase vyběhla nahoru. V pokoji jsem sáhla pod trám a vytáhla z něj Zápisník.
Light nespokojeně zamlaskal. "Měla by jsi si ho schovat důkladněji. Kdyby někdo přišel a sáhnul by pod trám, našel by jí."
Usmála jsem se na něj. "Právě že nenašel. Ta škvíra je díky osvětlení prakticky neviditelná, jenom hmatatelná, a i to skoro ne. Navíc, ten někdo by musel mít velice hubené prsty, jako já."
"Stejně by jsi měla vymyslet něco důkladnějšího," odpověděl mi nepřesvědčený strýc, ale potom už mlčel.
Položila jsem sešit na desku stolu a potom zapnula počítač, který s vrčením naběhnul. Naklepala jsem třicetiosmimístné heslo a prošla asi pěti obranami.
Bůh smrti se pobaveně uchechtl. "Máš ještě lepší zabezpečovací systém, než FBI. Tam jsem se už taky jednou naboural."
"A víš, že já taky?" poznamenala jsem a spustila internet. Okamžitě mi naskočilo okno s další ochranou. Nepřítomně jsem naklepala kód a místo OK stiskla SAMODESTRUKCE. Další vychytávka.
"A proč?" zajímal se Light.
"Proč se hackeři nabourávají do systémů? Aby prokázali, že jsou dobří. Vymazala jsem jim všechny data a potom jim je poslala na hard disku v dárkovém balení s poděkováním." Napsala jsem do vyhledávače název mezinárodních novin a vyhledala si je.
"Zkusila už jsi i ministerstvo obrany?" zeptal se Light, očividně potěšený jak moc jsme si podobní.
Podívala jsem se na něj pohledem jsem-snad-idiot?
"Pentagon šel dolů," odpověděla jsem a zase se věnovala obrazovce.
Light zahvízdal, ale jinak to nekomentoval.
Našla jsem si kriminální přílohu a najela na pár článků. Otevřela jsem Death Note a připravila si mikrotužku. Zmocnil se mě podivně nadnášející a elektrizující pocit, jako vždy když jsem psala.
Zhluboka jsem se nadechla a začala rychle psát jména. Stejně budou hned vědět, že vrah je v Japonsku, tak proč je v tom neutvrdit? Alespoň budu Nearovi o něco blíž. Měla jsem v plánu se k němu dostat a pak ho vydírat. Tak jednoduché to bylo.
Když jsem se dostala k jedenáctému jménu, Light se zavrtěl.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
"Neměla by jsi to s tím množstvím moc přehánět, to je celé," řekl Light.
"Díky za radu, ale jestli chci všem říct, že Kira je zpátky, musím zabít víc lidí," odpověděla jsem mu, mírně iritovaně.
Light jenom pohodil hlavou. "Jak chceš."
Napsala jsem ještě pár jmen a pak mě něco napadlo. Vybrala jsem si jednoho vraha a napsala k jeho jménu trochu víc detailů o jeho smrti. Pošlu jim malinkou zprávičku…
Napsala jsem něco okolo třiceti jmen, až teprve potom jsem se cítila s množstvím uspokojená. Ano, to je opravdu utvrdí v tom, že čištění znovu začalo. A tenkrát bude úspěšné, protože mám z jakých chyb se učit.
Rázně jsem zavřela teď už hustě popsaný Zápisník a znovu ho schovala do trámu. Teď už jenom počkat, až se ozvou první výstřely, štěkání psů, a začne hon. Ale když lovci očekávají vlka, malá liška jim snadno proklouzne. A i když psy lišku vyčmuchají, může se vyválet v prachu a předstírat, že je další pes. A ukázat jim falešnou stopu vlka.
Chvilku jsem ještě surfovala po internetu a hledala něco o Nearovi. Bylo toho o něm žalostně málo a nezjistila jsem nic, co už bych nevěděla.
Zase jsem počítač vypnula. Teď už jenom počkat do zítřka a těšit se, co o mě napíšou. A pro jejich dobro jsem doufala, že to bude něco dobrého.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lea Lea | 17. února 2014 v 17:22 | Reagovat

Tak to teda wow :D
Mě se to teda moc líbí ^^. Jsem asi zabíjecí typ, no :D

2 Brook J. Evanger Brook J. Evanger | 18. února 2014 v 12:28 | Reagovat

[1]: Děkuju :3
Ale ne, je to na nic... tahleta třetina obzvlášť... -.- Ty taky? Jéééj!

3 Xanya Xanya | Web | 18. února 2014 v 14:28 | Reagovat

Dlouhý... 8-O
Wow,hrozně se mi líbí Ruenin(jak se to skloňuje?) přístup. Dokáže se vzepřít,seřvat a myšlenkově dostat Lighta. Ale něco mi říká,že se nevzdá jen tak. :-D Nerad prohrává a Rue evidentně taky. Takže myslím,že hádky tam budou častěji. Ale asi bych mu taky řekla,že tady velím já i když by mě to s největší pravděpodobností poslalo k vodě,protože řídit se vlastním instinktem... Death Note v rukou psychopata. xDD
Těším se na Melloa,dostalo mě to jak Light křížoval nad pacifikem. :-D To bude asi něco. Sakra,já chci být taky Shinigami až umřu! Ale popravdě se smrti nijak moc nebojím,je to snažší než život. :D
Lightova kosa. xDD Nechtěj vědět jak si ho představuju *v mozku se jí náhle vytvoří obraz přerostlé smrtky* Ehm,ehm.
Těším se na ten zmatek,kterej vypukne až se zjistí,že existuje další Kira! Je ironie jak to vždycky jsou nejchytřejší a nejméně problémoví synové a dcery těch nejklaďasovštějších(to je teda slovo) poldů.
Doufám,že tentokrát Near prohraje,muhaha! :-D

4 Krystý Krystý | 18. února 2014 v 16:49 | Reagovat

Wow! Líbí se mi to! Vzbudila jsi ve mě moji zabíjecí část. Chci taky Death Note!

5 Brook J. Evanger Brook J. Evanger | 18. února 2014 v 17:09 | Reagovat

[3]: Dlouhý? Fakt? Ve Wordu to tak nevypadá... -.-
Jo, skloňuje se to takhle :-) Jasně, ona je teď Královna Na Železném Trůnu, takže si nenechá od nikoho rozkazovat. Jo, ještě tam určitě nějaký to poštěkání přidam... muhahaha...
Ale neposlal, Light potřeuje nějakýho následovníka, i psychopatickýho (BTW... nebyl Light náhodou taky psychopat, ke konci...?)
Jo, napadlo mě tam dát trochu humoru. Z tý věčný vážnosti jsem úplně zvadlá... -.- Tak jsem si řekla, že tam dám nějakýho sarkastu, a los vyšel na Keehla :-D Jo, já taky... to by bylo super! Lítala bych nad městy, semtam někoho zabila, vyžebrala si u Krále další Death Note, tu bych upustila... jó, to by byl život...
Tu kosu mám z jednoho božího obrázku, kterej jsem kdysi viděla (Light tam vypadal fakt epicky O.O). A s tou smrtkou máš taky pravdu XD Právě se mi vybavil Smrť ze Zeměplochy XD
Muhahaha... těš se, smrtelníku! XD
Jak to skončí... to jsem ještě nedomyslela XD Mám pár alternativních konců, ale žádnej není dost dobrej... -.-

[4]: Děkuju :-D Já bych jí taky chtěla... byla by to hrozná legrace (ne to zabíjení, ale ten hon s policií... kdybych byla génius XD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama