Tak jo, pokud jste se přihlásily na srázek, domluva se bude konat ve středu 17.12. v 16:00 jako obvykle na Krystiině chatu :D.
Adié, zlatíčka! ^w^

Polednice s Poberty

21. července 2013 v 17:32 | Brook |  Kecání, Zábava...
*chechtá se jako blázen a vytírá si slzy z očí* Můj ty Apollóne! *zase se začne chechtat* Tak tohle je vrchol vtipnosti! Ben by si měl dát medaili! Tohle se jen tak nevidí...

Říkám: NIC Z TOHO NENÍ MOJE! Všechno to je z joeyblack.blog.cz a pokud se chcete ještě nasmát, je toho tam víc :D
Opakuji: NEPATŘÍ MI TO! Ale prostě to sem dát MUSÍM!

U lavice dítě stálo


Sirius: A čekalo, až mu McGonnagalová dovolí si sednout.
Remus: Co to zase plácáš?
Sirius: Už jsi se někdy zkusil posadit bez jejího dovolení? Já to udělal poprvý a naposled někdy v prvním ročníku a následkem toho mě nechala stát celou hodinu.
Remus: A jó, to bylo takový to jak tě potom další dva dny bolely záda, že jo?
Sirius ( otráveně ): Hmmmm....

z plna hrdla křičelo.

Sirius: Tak to kdybych na ní zkusil, tak mi dá školní trest na dva měsíce dopředu.
James: Vždyť ti ho dala.
Sirius: Já na ni snad křičel?
Petr: No, povídal jsi něco o zatracený přestárlý megeře, pokud se nepletu....
Sirius: Vždyť sem šeptal....nemohla mě slyšet!
Petr: O tom nepochybuj, Siri.
Sirius: Do háje....a já proč mě nemá zrovna moc ráda....
James: Sibyla ti to vynahradí, neboj....
Sirius: JAMESI!

"Bodejž jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!


James: Už někdy McGonnagalová někomu nadávala do cikáňat??
Sirius: Já ji jednou slyšel, jak to huláká na Protivu.
James: Tak to musela bejt v dost velkým srabu....
Remus: Tichošlápku, ty kecáš.
Sirius: No jo. A co na tom? Aspoň je nějaká sranda.
* Remus si povzdechne *

Poledne v tom okamžení,

Petr: Už vám někdy mžilo z oka?
Remus ( trpělivě ): Péťo, to znamená, že to poledne bude za chvilku, víš?
Petr: Ale vždyť už je večer.
* Sirius zvedne oči ke stropu *
James: Jen se tak netvař, Siri. Ještě nedávno jsi nám tvrdil, že masochista je kuchař.

táta přijde z roboty,

Sirius: A pár ti jich vrazí. Ono tě to přejde, parchante.
James: Co že seš najednou tak sadistickej?
Sirius: Cituju svojí drahou maminku.
James: A jak to pak dopadlo?
Sirius: Schoval sem se do sklepa a seděl dva dny v sudu od vína, než ho přestalo bavit mě hledat.
James: To nezní moc zábavně.
Sirius: Já u toho brečel smíchy. Hlavně když sem viděl, jak pak spráskal bičem místo mě našeho domácího skřítka....

a mně hasne u vaření

Sirius: Pravda, to by její problém zrovna nebyl. Ona totiž odmítala vařit.
Remus: A proč?
Sirius: Tvrdila, že jedinej člověk, pro koho by to mělo cenu a kdo by to ocenil, je Regulus, ale ten nesnášel spáleninu a nechtěl jí to říct, takže doma zásadně nikdy nejedl.

pro tebe, ty zlobo, ty!

Remus: Ta paní má fakt zajímavou slovní zásobu....
James: No, já nevím, jestli sou naše nadávky normálnější....
Sirius: No jasně, jen si to představ: ( potichu deklamuje ) Bodejž si jen trochu málo mlčel, ty vypelichanej vořechu s pochybným rodokmenem. Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty, a mě hasne u vaření, ty křivouchá ochechule, obrostlá něčím, co připomíná spíš řasy, než chlupy...."
* všichni čtyři se tiše rozesmějí *


Mlč! Hle, husar, a kočárek -


Petr: Ta dáma má asi haculinace....
James: Péťo, co sme ti říkali? Každej den se naučit jedno dlouhý slovo.
Petr ( plačtivě ): Ale to není fér! Naposled jste si na mě vymysleli 'nejneobhospodařovávatelnějšího' a tvrdili ste, že na to mám tejden!
James: Páni, ty válíš! Už ses to naučil....
Remus: Buďte aspoň chvilku zticha....
James: Co že tě to najednou tak zaujalo, Náměsíčníku?
Remus: No, já jen, že McGonnagalová se na mě dost pohoršeně dívá.

- hrej si! - Tu máš kohouta." -

Sirius: Co to tam mají proboha za blázinec??
James ( naoko soucitně ): Tys ještě nikdy neviděl kohouta, Tichošlápku?
Sirius: Ale to jo, ale ještě nikdy mi ho maminka nedala na hraní....
Remus: Vždyť říkám, že ta paní je nějaká divná.
James: Remy, bacha, McGonnagalová se na tebe dívá!
Remus: Néé....já za to nemůžu!
James: Za co?
Remus: Za nic, co jste provedli....

Než kohout, vůz i husárek

James ( pochmurně ): Já se začínám bát....
Sirius: Chceš, abych tě vzal za ruku?
James ( ještě pochmurněji ): To je dobrý....

bouch, bác! Letí do kouta.

Sirius: Maminko!
James: Cože?!
Sirius: To byl vtip.
James: Už sem se lekl....

A zas do hrozného křiku -

Sirius: Ono ho to přejde, až mu McGonnagalová dá školní trest.
James: Miláčku, to dítě není v Bradavicích a navíc je mudla.
Sirius: Vážně? A co ten odhozenej vůz? To by bez kouzel nezvládlo.
Remus: Mám pocit, že se tam mluví o hračkách, pánové.
James/Sirius/Petr: Vážně????
* Remus si znovu povzdychne *

" I bodejž tě sršeň sám - !

James: Já to vzdávám. Co se týče nadávek, na tu ženskou nemáme.
Remus ( zamyšleně ): Sám sršeň....myslíte, že v tý Český Republice existuje něco jako kult sršně?
James: Ale teď plácáš ty.
Remus: Já jen, že se přece vždycky říkalo 'Sám král,' tak mě tak zajímalo, jestli to není třeba nějaká sekta....nebo úchylka....
Sirius: O úchylkách bych tady radši moc nemluvil.
James: Proč?
Sirius: Protože mám pocit, že McGonnagalová má úchylku, která spočívá v nepřetržitým zírání na Rema.
Remus ( dělá, že si chce odsednout ): Já vás neznám. Já vás fakt vůbec neznám.

Že na tebe, nezbedníku,

Sirius: Zavolám Protivu!
James: Nestraš, tak krutej nemůže bejt nikdo.
Sirius: Co my víme....když dokáže dítěti nadávat do cikánů....a dává mu na hraní vozy....
Remus: Tichošlápku, ten vůz byla hračka!
Sirius: Stejně. Co kdyby ho omylem kouzlem zvětšil a přejel si s ním nohu?
Remus ( na Jamese ): Prosím tě, vysvětli mu, že to dítě je mudla. On asi nerozumí anglicky.
James ( na Siria ): Eí enfant mudla est....
Sirius: Parlez vous pa Francais?
James ( směje se ): Tohle už tady jednou bylo.
Sirius: Tak si dáme opakování, ne? Něpanimaju pa ruski....
James: To sem říkal já!
Sirius: Ego nescio, quae germanum loquere....
James ( na Rema ): Minule latinsky ještě neuměl....

polednici zavolám!

Sirius: Ježíš, matku ne! Tolik toho to dítě snad neprovedlo??
Remus: Proč proboha říkáš svojí matce Polednice??
Sirius: Protože mě většinou chodí zmlátit kolem oběda....a taky se pořád všude plíží jako stín a mně je z toho pak špatně, protože nikdy nevím, kde se objeví....a ještě je hrozně ošklivá....
* Remus mu povzbudivě stiskne rameno *

Pojď si proň, ty polednice,

Remus: Tady to vážně zní jako nadávka....
* Sirius se zlomyslně usmívá *
James: Tichošlápku, nenapadlo tě to, co si myslím, že tě napadlo?
Sirius ( nevinně ): Mě něco napadlo?
Remus ( sarkasticky ): Já bych se tomu taky docela divil.
Sirius: Hej!

pojď, vem si ho, zlostníka!" -

* Remus se pokouší tlumit smích *
Sirius ( s předstíranou starostí ho hladí po vlasech ): To bude dobrý, drahoušku, pomoc už je na cestě....
Remus: Nech toho, zlostníku, nebo na tebe pošlu polednici.

A hle, tu kdos u světnice

James/Sirius/Petr: No konečně.
Remus: Třeba je to ten táta.
Petr ( zpívá ): Nedoufej, o jejejeje....+
James ( na Siria ): Nezbláznil se náhodou?
Sirius: Ne, to je u něj normální. Za chvíli začne blábolit něco o páření želv, jako obvykle.

dvéře zlehka odmyká.

James: Tak to bude určitě ten fotr, polednice přece nemá klíče.
Sirius: Co ty víš, třeba se předtím stavila za tím chlapem, aby....
Remus: Tichošlápku, nech si svoje perverzní představy pro sebe, buď tak hodnej.
Sirius ( škodolibě ): Remy, McGonnagalová se sem dívá....
Remus ( téměř se usmívá ): Ty potvoro zlomyslná....kdyby na tebe takhle civěla Sibyla, tak bys nekecal a koukal zmizet.
Sirius: A proto sem si sednul dozadu, cha chá....

Malá, hnědá, tváře divé

* všichni čtyři vypuknou v neovladatelný smích *
Sirius: Prýtová! Já to věděl, že v tom má prsty někdo od nás.

pod plachetkou osoba;

Petr ( pohrdavě ): Kamufláž, to je jasný. Nechce, aby ji někdo poznal.
Sirius: A co když je to přece jenom McGonnagalová, a chce tomu dítěti dát školní trest?
Remus ( zaúpí ): Tichošlápku, smiluj se nade mnou, prosím! To dítě je MUDLA!
Sirius: A co tam teda dělá Prýtová?
James ( zamyšleně ): Taky by to klidně mohl bejt Higgins....
* všichni se znovu bláznivě rozesmějou *

o berličce, hnáty křivé,

James: Tak teď je to naprosto jasný. Je to moje babička Magdalena.
Petr: Ne, to je moje tetička Josie, ta měla tak křivý nohy, že se místo chůze kutálela.
Sirius: Ne ne, to je prostě Prýtová. Všimli jste si někdy jejích prstů?
Remus ( nepřítomně ): A já sem asi blázen....

hlas vichřice podoba.

James: To sedne na Rema, když na nás křičí, a přeskakuje mu hlas.
Sirius: To sedne na Jamese, když se hádá se svojí mamkou.
Remus: To sedne na Siria, když se směje.
Petr: To sedne.

" Dej sem dítě!" - " Kriste pane!

James: Připadá vám, že by ta polednice byla podobná Ježíši?
Remus: No, při troše fantazie....mimochodem, kdo byl Ježíš?
James: To myslíš vážně?
Remus ( nejistě ): Jo, proč?
James: Říká ti něco zmrtvýchvstání?
Remus: Jako že z něho byla zombie?
James: Zapomeň na to, já ti to vysvětlím někdy příště.

Odpusť hříchy hříšnici!"

Petr: A co by se tím pádem odpustilo polednici? Poledne?
James: To je něco jako Kdo se diví, je mu divno. A jak je tomu, kdo si hoví?
Remus: Hele, nechte toho, já mám takovej pocit, že se ta McGonnagalová nedívá jenom na mě....
Sirius: To ty jsi tady neodolatelnej, ne my.

Div že smrt ji neovane,

Sirius: No to mě taky ne, vždycky když uvidím matku....
Remus: Já tě taky ovanu....už toho nech, teď seš tady, tak na to nemysli.

ejhle, tuť - polednici!

Remus: Jaký překvapení, vzhledem k tomu, jak se ta balada jmenuje. To by asi nikoho v životě nenapadlo, že se tam objeví nějaká polednice.
Petr: No, já....
James: My víme, že na tom s myšlením nejsi nijak valně, ale na nás se vždycky můžeš spolehnout.
Sirius: No to říká ten pravej....
James: Hej!

Ke stolu se plíží tiše

Sirius: Nechci nic říkat, ale ta polednice mi fakt čím dál tím víc připomíná mojí matku.
Remus: Říkal jsi, že nechceš nic říkat, tak nic neříkej, nebo ti něco řeknu já.
Sirius: Takže když něco řeknu i přesto, že jsem řekl, že nic říkat nebudu, tak ty mi taky něco řekneš? Řekni, co mi řekneš?
* Remus jen zoufale vrtí hlavou *

polednice jako stín:

* Sirius se nadechne *
Remus ( výhružně ): Siri!
* Sirius zase vydechne *

matka hrůzou sotva dýše,

Petr: Co to znamená, když někdo dýše?
Sirius: Asi že dýchá tiše.
James: No jo, Siriova logika.
Remus ( na Siria ): Takže třeba takovej Snape podle tebe dýše?
Sirius: Spíše než dýše tak chroptí tiše, když z hrozivé skrýše temnotné říše vyskočí vlkodlak - jaké to klišé - ....
Remus ( napůl pobaveně, napůl zoufale ): Tichošlápku, pusinko, koukej tý rádobypoezie nechat, než ti přilítne něco na hlavu. Stačí Sibyla.
Sirius: NEŘÍKEJ MI PUSINKO!
Remus ( sám pro sebe ): No vida, zabralo to....

dítě chopíc na svůj klín.

Remus: Dřív, než si zase vymyslíš nějakou teorii o slovu 'chopíc,' tak bych ti rád oznámil, že McGonnagalová se začala pro změnu dívat na tebe.
Sirius ( polichoceně ): Ó, to sem nevěděl, že dokonce i ona....
Remus ( rezignovaně ): Zmlkni!

A vinouc je, zpět pohlíží -

Remus: Nedáme si minutu ticha? Jako symbol úcty k neznámé matce, která....
Sirius/James/Petr: Ne!
* Remus si povzdychne *

běda, běda dítěti!

Petr: Ach běda přeběda, je mi špatně z oběda....
James ( nemilosrdně ): Zaprvý to byla večeře a zadruhý ses neměl tak přecpat.
Sirius: Ach běda, je to věda, když přemýšlím, jak dívka snědá....
Remus: Siri, ty zásadně NEPŘEMÝŠLÍŠ. Aspoň posledních deset minut to moc vidět není.

Polednice blíž se plíží

Sirius: A bude průšvih!
James: Co tě na tom tak vzrušuje?
Sirius: Tentokrát nedostaneme školní trest my, ale polednice.
Remus ( zaúpí ): Ach bože, smiluj se, on už taky začal....vy dva, to dítě JE MUDLA!
Sirius: Ale ta polednice třeba ne....co když je to zamaskovanej mozkomor?
* Remus si drží hlavu v dlaních *

blíž - a již je v zápětí.

Petr: To by mě zajímalo, co je 'zápětí'.
Sirius ( nedbale ): To bude asi překlep, mělo tam bejt zápěstí.
Remus: Teď si tu větu řekni a uvidíš, cos zase plácl za koninu.
Sirius: Tak když můžu o někom říct, že je v prdeli, tak proč by nemohl bejt v zápěstí?

Již vztahuje po něm ruku -

Sirius ( na Rema ): No vidíš, ta ruka tam je.
Remus: Podle tvý teorie by měla bejt v zápěstí ta matka, ale tam se mluví o tom, že v ZÁPĚTÍ je polednice.
Sirius: Třeba je ta matka schizofrenní a má halucinace....
Remus: Já bych řekl, že za chvíli asi budu v zápěstí já....

matka tisknouc ramena:

Remus: To je přechodník, Tichošlápku.
Sirius: Ale já vůbec nic neříkám.
Remus: To byla jenom taková prevence.

" Pro Kristovu drahou muku!"

James: Pořád ti Ježíš Kristus nic neříká, Remy?
* Remus mlčí a přemýšlí *
Sirius: Já bych ho dneska už moc neprovokoval, jinak začne kousat.
Petr: Jak to tak pozoruju, tak za chvíli začne kousat spíš McGonnagalová. Teď se dívá na tebe, Jamesi.
James: Tak to jsme v kopru....
Petr ( potměšile ): Já ještě néé, já ještě néé....
Sirius ( pochmurně ): Ale brzo budeš....

Klesá smyslů zbavena.

Sirius: Tak to je u některých z nás setrvalý stav....teda chtěl sem říct u některých z VÁS.
Remus: Nech si to, nebo ti připomenu masochistu.
* Sirius se zatváří rozpačitě *

Tu slyš: Jedna - druhá - třetí

Sirius: Snape už ze skaliska letí....
James: Takový štěstí mít nebudeme....
Sirius: A co kdybysme to nějak zařídili?
* Remus už asi počtvrté toho večera vzdychne *
James ( na Rema ): Ale, copak jsi tak smutnej?
Remus: McGonnagalová se na mě už nedívá, víte....

poledne zvon udeří;

Sirius: Poledne je totiž zkratka od polednice. Takže to znamená, že přišla polednice, zazvonila na zvonek a skončilo vyučování....polednice je krycí jméno pro Prýtovou, kdyby to někoho zajímalo....
James: To už je trošku moc i na mě....
* Remus s nadějí v očích zvedne hlavu *
James: I když, možný je všechno....
Remus: A já v skrytu duše doufal, že....
Petr ( zpívá ): Nedoufej....o jejejeje +
Remus ( rozhlíží se kolem sebe ): Nejsem já náhodou v blázinci? Jen tak že se ptám....

klika cvakla, dvéře letí -

Remus: A přichází další polednice....aby tý první pomohla se zápěstím....
Sirius ( moudře ): Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim. Konečně ti to došlo, Remy.
Remus ( rozhodí ruce ): No jo, co mám s váma dělat. Ten školní trest beztak dostanu taky....
Sirius/James: Jakej trest??
Remus ( trpělivě ): Ona se na nás ta McGonnagalová asi nedívá, kvůli tomu, že bysme se jí líbili....
James: Co ty víš? Tichošlápek je docela hezkej, ani bych se jí nedivil....
Remus: Jamesi, ona je asi o padesát let starší....
James: Nebuď předpojatej.

táta vchází do dveří.

James: No konečně je tam! Už mě to přestává bavit.
Sirius: A to mě zase ne....
* najednou si zděšeně zacpe pusu *
* Remus se škodolibě usmívá *

V mdlobách tu matka leží,

Petr: Tak se mi zdá, že z toho bude nějakej průšvih.
Remus ( pochmurně ): Jo, to teda bude....a já v tom jsem zase nevinně....

k ňadrům dítě přimknuté:

Remus: Podívejte, necháme už toho, mám pocit, že McGonnagalová vstává....
James: A do háje!

matku vzkřísil ještě stěží,

Sirius: Nás asi taky vzkřísí ještě stěží, až s náma McGonnagalová skončí....
Remus ( zoufale ): Já už nechci čistit Higginsovy kotlíky!

avšak dítě - zalknuté.

Remus se bohužel nemýlil. Ředitelka nebelvírské koleje skutečně vstala a rázovala si to přímo k nim s velmi výhružným výrazem v očích. Všichni se začali tvářit, že tam vůbec nejsou, a i kdyby nakrásně byli, rozhodně by je nenapadlo dělat nic špatného. Ale ona jim na jejich nevinné kukuče neskočila.
" To snad nemyslíte vážně, vy čtyři," zasyčela.
" Slečna Spacewaterová se tady namáhá, aby vám zpříjemnila večer, a vy neumíte nic jiného, než nedávat pozor a vyrušovat? Celou dobu vás pozoruji...."
Sirius najednou dostal záchvat hihňání.
" Co je na tom vtipného, pane Blacku?! Však on vás ten humor přejde, až si vás vezme do parády pan Filch. A vy, pane Lupine, už byste mohl mít rozum a trochu těm rozjívencům domluvit. Od čeho jste prefekt?
" Já....já....mě to moc mrzí, paní profesorko," vypravil ze sebe Remus, který marně potlačoval smích.
" Příště je pořádně pokárám a ona je dozajista přejde chuť vyvádět takové opičárny, jako tomu bylo dnes...."
" Nechte si ty vtipy, pane Lupine," zpražila ho přísně vypadající žena.
" A berte na vědomí, že vám k dosavadnímu školnímu trestu přibude ještě jeden. Následující týden se každý večer v osm hodin dostavíte do kabinetu k panu profesorovi Higginsovi...."
" A sme v zápěstí," uklouzlo Jamesovi.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Xanya Xanya | Web | 22. července 2013 v 12:53 | Reagovat

Prej: Polednice nemá klíče... Hahaha! XD
Málem jsem u toho spadla ze židle jak jsem se chechtala :-D :-D

2 Marille Marille | Web | 22. července 2013 v 14:12 | Reagovat

A jsme v zápěstí :D Bohové, asi jsem umřela :D Sice to není poprvé, co jsem to četla, ale stejně jsem se válela smíchy po stole :D Chudák Remus! :D Takhle to dopadá, když má kolem sebe inteligentní člověk samý magory :D "Mám ti připomenout masochistu?" :D Marille umřela, setkáme se v Podsvětí :D

3 Lea Lea | 4. srpna 2013 v 10:32 | Reagovat

Skvělé! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama